Hůlka, Rudolf – sbírka fotografií a archivních dokumentů

Název Hůlka, Rudolf – sbírka fotografií a archivních dokumentů Rudolf Hůlka (1887-1961)
Rudolf Hůlka (1887-1961)
Signatura T-H
Rozsah 4412 jednotlivých fotografií, 158 svitků fotografických filmů, cca 42 inv. jednotek archivních materiálů
Stav katalogizace Sbírka je postupně katalogizována a průběžně zpřístupňována badatelům
Jazyk sbírky čeština, ukrajinština

Rudolf Hůlka (1887–1961) byl český úředník, žurnalista, překladatel ukrajinské literatury a amatérský fotograf. Celý svůj profesní život byl zaměstnán v Ústřední jednotě hospodářských družstev, kde působil zejména jako finanční kontrolor a později i jako redaktor družstevnického periodického tisku. Od počátku dvacátých let 20. století Hůlka rovněž překládal ukrajinskou literaturu. Zaměřoval se především na autory žijící na Podkarpatské Rusi nebo na západní Ukrajině. Mezi autory, které s oblibou překládal, patřili Vasyl Stefanyk, Mychajlo Kocjubynskyj, Les Martovyč, Marko Čeremšyna či Olha Kobyljanská. Počet knih, které přeložil, nelze přesně určit, on sám sestavil soupis knižních překladů po roce 1945, který čítá 33 titulů (období do roku 1945 není zmapováno).

Po smrti Rudolfa Hůlky získala Slovanská knihovna rozsáhlou sbírku obrazových materiálů a sbírku osobní korespondence. Ačkoliv není známo, kdy se Hůlka začal fotografování věnovat, lze podle řemeslné kvality jednotlivých snímků usuzovat, že to bylo již před rokem 1920 – tak je datována nejstarší dochovaná fotografie. Většina snímků pochází z první poloviny dvacátých let 20. století, výjimku tvoří menší množství fotografií z počátku třicátých let (140 kusů). Dochovaly se diapozitivy zhotovené na skle (černobílé, ručně kolorované i barevné), jednotlivé fotografie na černobílých celuloidových fóliích a negativy na filmových svitcích.

Sbírka je členěna podle geografických oblastí, jež jsou na daných fotografiích zachyceny, samostatně jsou vyčleněny archivní dokumenty:

  • T-H-1: Podkarpatská Rus (1451 samostatných fotografií a 3 fotografických svitků)
  • T-H-2: Čechy (530 samostatných fotografií a 128 fotografických svitků)
  • T-H-3: Morava (658 samostatných fotografií a 12 fotografických svitků)
  • T-H-4: Slovensko (1351 samostatných fotografií a 6 fotografických svitků)
  • T-H-5: Chorvatsko (162 samostatných fotografií)
  • T-H-6: Itálie (62 samostatných fotografií)
  • T-H-7: severní Afrika (133 samostatných fotografií)
  • T-H-8: ostatní
  • T-H-9: Německo, Rakousko (8 samostatných fotografií a 9 fotografických svitků)
  • T-H-10: archivní materiály, korespondence

Rudolf Hůlka na fotografiích zachytil jak městskou a venkovskou architekturu (cenné je zejména dokumentování dřevěné sakrální architektury) či přírodní scenerie, tak běžný život obyvatel. Zaměřoval se na lidové kroje, výšivky a další rukodělné výrobky, fotografoval lidi při práci, oslavách i vzácném odpočinku. Obsahově hodnotné jsou nepříliš četně dochované fotografie romského a židovského etnika (zejména na Podkarpatské Rusi a na východě Slovenska).

Umělecky nejzdařilejší jsou ručně kolorované diapozitivy na skleněném podkladu, vysokou uměleckou a technickou hodnotu mají i černobílé snímky na skle.

Samostatné fotografie byly v průběhu katalogizace opatřeny signaturou a identifikačním číslem. Součástí katalogizačního záznamu je též uvedení Hůlkova originálního popisu. V případě jeho absence vytvořili geografické určení snímku a jeho obsahovou charakteristiku pracovníci knihovny. Ti zpracovali rovněž technický popis snímků (materiál, rozměr, rámcové časové zařazení). Filmové svitky byly očíslovány v rámci tematických kapitol a v popisu se upozorňuje na zajímavé záběry, které bylo možné během procesu katalogizace blíže určit.

Součástí sbírky je též řada písemných dokumentů. Jde o 380 dopisů, telegramů a pohlednic, které Hůlka obdržel v rozmezí let 1922–1961. Z meziválečného období jsou zajímavé zejména dopisy od etnografa Volodymyra Hnatjuka, který Hůlkovi pomáhal orientovat se v kultuře folkloru tehdejší Podkarpatské Rusi. Odborné otázky rusínského folkloru diskutoval Hůlka též s malířkou, grafičkou a specialistkou na užité umění Olenou Kuľčyc‘kou a historikem umění, spisovatelem a novinářem Mykolou Holubcem. Problematika literárních překladů a výměny knih je obsahem dopisů se spisovateli Vasylem Stefanykem, Katrjou Hrynevyčevovou a filologem Vasylem Simovyčem.

Po druhé světové válce Hůlka udržoval bohatou korespondenci zejména s grafikem a malířem Vasylem Kasijanem (celkem 142 dochovaných dopisů), s nímž ho pojilo dlouholeté přátelství. Příležitostně si dopisoval s mnoha spisovateli a básníky tehdejší sovětské Ukrajiny – patřili mezi ně dramatik a prozaik Jurij Janovs‘kyj, prozaik Jurij Smolyč, dramatik Semen Stefanyk, básník a novinář Teren Hermanovyč Masenko, prozaik a básník Oles‘ Hončar a další.

Do této části sbírky byly zařazeny rovněž další dochované předměty přibližující Hůlkovu činnost (originální krabičky na fotografie, ukázka původních obalů fotografií atd.).

Soubory ke stažení

zpět na seznam sbírek