Sbírka Ex libris vytvořená příslušníky ukrajinské emigrace v meziválečném Československu
| Název | Sbírka Ex libris vytvořená příslušníky ukrajinské emigrace v meziválečném Československu |
 Svjatoslav Hordnyskyj; ex libris Mykoly Markovského |
| Signatura | T-U-Ex | |
| Rozsah | 34 inv. jednotek | |
| Stav katalogizace | Sbírka je plně katalogizována a volně dostupná badatelům. | |
| Jazyk sbírky |
Významnou skupinou v rámci ukrajinské emigrace žijící v meziválečném Československu byli výtvarní umělci. Mnozí z nich studovali na československých uměleckých školách, již v roce 1923 si však založili vlastní Ukrajinské studio výtvarných umění. Stalo se jednou z nejuznávanějších uměleckých institucí v tehdejším Československu. Poskytovalo systematické vzdělání v oblasti výtvarného i užitého umění a architektury. Jedním z iniciátorů založení studia a jeho prvním ředitelem byl známý ukrajinský historik Dmytro Antonovyč, profesoři pocházeli z řad významných umělců. Studio přitom bylo otevřeno každému; studovali zde i Češi, Slováci a příslušníci dalších národností. Svou činnost ukončilo v roce 1952.
Sbírka drobné užité grafiky, převážně ex libris, patří k souboru výtvarných děl příslušníků ukrajinské emigrace, jenž byl nalezen v roce 1998 v depozitáři Slovanské knihovny. Původně byl majetkem pražského Muzea ukrajinského osvobozeneckého hnutí v Praze. Sbírka obsahuje tisky profesorů a studentů Ukrajinského studia výtvarných umění (např. Mykola Butovyč, Svjatoslav Hordynskyj, Volodymyr Sičynskyj, Ivan Kulec, Vasyl Kryčevskyj) i dalších výtvarníků ukrajinského původu (např. Pavlo Kovžun, Jaroslava Muzyka). Nejpočetněji jsou zastoupena díla Pavla Kovžuna, Mykoly Butovyče a Jaroslavy Muzyky. Autorství některých tisků není známo.
Sbírka svou pestrostí a různorodostí svědčí o pluralitě uměleckých směrů zastoupených mezi příslušníky ukrajinské emigrace v meziválečném Československu.