Andrejevová, Marija Aleksandrovna – materiály z osobní pozůstalosti
Marija Aleksandrovna Andrejevová byla byzantoložka. Narodila se 19. dubna 1900 v Petrohradě. Zde vystudovala všeobecné dějiny na filozofické fakultě, v dalším studiu historie pokračovala v zahraničí, od r. 1922 na Karlově univerzitě v Praze. V červnu 1928 zde nabyla hodnosti soukromého docenta pro všeobecné dějiny. Působila na Filozofické fakultě UK, v Ruské historické společnosti, spolupracovala s Institutem N. P. Kondakova a Slovanským ústavem, publikovala v řadě vědeckých sborníků a časopisů. V letech 1936-1941 pracovala ve Slovanské knihovně. V této době se u ní začaly projevovat příznaky duševní choroby. Poslední zprávy o M. Andrejevové pocházejí z r. 1949, kdy se léčila v Zemském ústavu pro duševně a nervově choré v Praze.
Fond M. A. Andrejevové zahrnuje časový úsek od roku 1920 do roku 1938 a je uložen ve 4 kartonech. Obsahuje především doklady, korespondenci, rukopisy, tisky a malou sbírku fotografií. Korespondence svědčí o bohatých mezinárodních stycích M. A. Andrejevové; vedle početného konvolutu dopisů jejího otce A. Andrejeva se vyskytují jména významných byzantologů.