O speciálních sbírkách
Speciální sbírky představují specifickou část fondu Slovanské knihovny. Z hlediska jejich vzniku a obsahu je lze členit do dvou částí:
- sbírky tvořené průběžně Slovanskou knihovnou během celé její existence
- sbírky, které byly vytvořeny osobami a jinými institucemi a které se do vlastnictví Slovanské knihovny dostaly až později
Ze sbírky fotografií Rudolfa Hůlky - Jasiňa, tři kamarádi v huculských krojích (1921)
První část tvoří čtyři rozsáhlé a průběžně doplňované kolekce:
- sbírka listinných dokumentů
- sbírka obrazových materiálů
- sbírka map
- sbírka plakátů
Jde o vnitřně nejednotné, průběžně tvořené a stále doplňované sbírky, které obsahují materiály nejrůznějšího původu, významu, rozsahu, doby i místa vzniku. Jednotícím prvkem je pouze typ dokumentů.
Základ druhé části představuje řada sbírek nejrůznějšího obsahu a rozsahu. Každá však tvoří logickou a ucelenou jednotku. Nacházejí se zde jak kompletní kolekce (pozůstalost Antonije V. Florovského nebo sbírka provozních a administrativních dokumentů Ruského zahraničního historického archivu), tak sbírky dochované v torzovité podobě (útržky osobní či rodinné korespondence, torza sbírek dokumentů institucí).
Z větší části se tyto sbírky vztahují k tematice činností ruské a ukrajinské emigrace v meziválečném Československu. Do fondu Slovanské knihovny se většinou dostaly po druhé světové válce, kdy byla ukončena činnost většiny emigrantských organizací a rozptýlena elita emigrantské komunity. Takto knihovna získala například torza sbírky provozních dokumentů zaniklého Muzea osvobozeneckého boje Ukrajiny a několika muzejních sbírek nebo sbírku provozních (administrativních) dokumentů Ruského zahraničního historického archivu, které byly do Slovanské knihovny přičleněny koncem čtyřicátých let 20. století. Jiné, jako například část osobní pozůstalosti Petra N. Savického, byly knihovně předány rodinnými příslušníky až po smrti jejich původců. O původu dalších (sbírky administrativních dokumentů Ukrajinského pedagogického institutu M. Drahomanova a dalších ukrajinských emigrantských institucí) se dosud pouze dohadujeme.
Kromě uvedených sbírek patří mezi ceněné a využívané kolekce sbírka korespondence básnířky Lesji Ukrajinky či část osobní pozůstalosti Alfreda L. Bema. Mimořádně hodnotná je rozsáhlá sbírka výtvarných prací vytvořených v meziválečném období ukrajinskými emigranty - především studenty a pedagogy Ukrajinského studia výtvarných umění v Praze.
Ze sbírek nevztahujících se k tématu meziválečné emigrace lze uvést například výstřižkový archiv článků o Jugoslávii z českých periodik, který pokrývá období let 1934-1939. Raritou je sbírka fotografií na skleněném podkladu, vytvořená na přelomu dvacátých a třicátých let 20. století na území východního Slovenska, Haliče a Podkarpatské Rusi českým fotografem Karlem Hůlkou.