Ukrajinská hospodářská akademie a Ukrajinský technicko-hospodářský institut (1922–1945)
| Název | Ukrajinská hospodářská akademie a Ukrajinský technicko-hospodářský institut (1922–1945) |
|
| Signatura | T-UHA | |
| Rozsah | 25 inventárních jednotek; 2 krabice | |
| Stav katalogizace | Sbírka je plně katalogizována a volně dostupná badatelům | |
| Jazyk sbírky | Především ukrajinština |
Ukrajinská hospodářská akademie (1922–1935) působící v Poděbradech patřila k nejvýznamnějším ukrajinským institucím v Československu a byla první školou, kterou založil Ukrajinský hromadský komitét, v letech 1921–1925 centrální organizace ukrajinské emigrace v Československu. V úřadu rektora akademie se postupně vystřídali Ivan Šovheniv, Borys Ivanyc’kyj a Serhij Tymošenko. Hodnost ředitele institutu pak zastávali Borys Ivanyc’kyj, Borys Martos, Luka Byč, Leonid Frolov a Serhij Komarec’kyj. V roce 1935 sice akademie ukončila svou činnost, mezitím ji však nahradil Ukrajinský technicko-hospodářský institut (1932–1945). Ten se po druhé světové válce přesunul z Poděbrad do německého Regensburgu, kde dále pokračoval v činnosti.
Ukrajinská hospodářská akademie byla soukromou vysokou školou polytechnického typu a skládala se ze tří fakult. Ve velmi krátké době si dokázala získat věhlas a Poděbrady se po Praze staly druhým nejvýznamnějším centrem ukrajinské emigrace v Československu. V průběhu roku 1922 vznikla Vydavatelská společnost, složená ze studentů a profesorů této školy. Její zásluhou začaly být vydávány ukrajinské knižní publikace, časopisy a sborníky různého tematického zaměření, především z oblasti ekonomie, práva, sociologie, chemie, architektury, přírodovědy, agronomie, hydrologie, lesnictví aj. Při akademii fungovala také knihovna, která shromažďovala českou, ukrajinskou i cizojazyčnou literaturu zejména o ukrajinském hospodářství. Celkově bylo v průběhu existence školy přijato ke studiu 786 studentů a v prvních deseti letech zde přednášelo 118 pedagogů, z toho 92 ukrajinské a 26 české národnosti.
Ukrajinský technicko-hospodářský institut byl oficiálně založen jako součást akademie, aby poskytl studentům možnost dálkového studia. Ve skutečnosti však škola reagovala na snížení státní subvence. Po tříleté existenci tak institut zcela převzal roli akademie včetně její vnitřní struktury, změnila se pouze forma studia, které již nebylo možné absolvovat prezenčně. Platy akademického personálu byly omezeny, někteří z nich zde pracovali i zadarmo. Přesto škola dále úspěšně pokračovala v činnosti, kupř. v letech 1932–1937 zahájilo na institutu studium 749 osob a učilo zde více než 70 pedagogů.
Ve sbírce se nacházejí archiválie z let 1925–1942. Personálie (inv. j. 1) ve složce „Základní dokumenty“ obsahují především materiály k působení Kosťa Macijevyče, jednoho z ukrajinských pedagogů. Ve složce „Účetnictví“ se nachází například rozpočet akademie za rok 1925 (inv. j. 2). Za zmínku stojí i kázeňský řád školy ve složce „Další“ (inv. j. 19). V korespondenci se objevují pouze drobné informace.
Další archivní dokumenty o činnosti akademie jsou uloženy v Národním archivu v Praze, konkrétně v krabicích MZV-RPA 98-102 či UM 9 a UM 17. Rozsáhlý je i fond Ukrajinské hospodářské akademie, Poděbrady ve Státním okresním archivu Nymburk (se sídlem v Lysé nad Labem). Záležitosti některých spolků přidružených k akademii lze dohledat rovněž v Archivu hlavního města Prahy. Na Ukrajině se pak materiály akademie a institutu nacházejí ve fondech 3795 a 3879 v CDAVO Ukrajiny (Centraľnyj deržavnyj archiv vyščych orhaniv vlady ta upravlinnja Ukrajiny) v Kyjevě.