Ukrajinský akademický komitét (1924–1940)
| Název | Ukrajinský akademický komitét (1924–1940) |
|
| Signatura | T-UAK | |
| Rozsah | 64 inventárních jednotek; 4 krabice | |
| Stav katalogizace | Sbírka je plně katalogizována a volně dostupná badatelům | |
| Jazyk sbírky | Především ukrajinština a čeština |
Ukrajinský akademický komitét (1924–1940) byl založen v Praze jako organizace sdružující všechny ukrajinské vysoké školy a vědecké spolky působící v Československu. Kromě nich ještě zastřešoval Vědeckou společnost Tarase Ševčenka ve Lvově a Ukrajinský vědecký institut v Berlíně. Až do roku 1926 byl komitét součástí Ukrajinského historicko-filologického spolku jako jeho autonomní orgán, poté se osamostatnil. Iniciátorem jeho založení byl Oleksander Šuľhyn.
Cílem komitétu bylo navázat kontakty se zahraničními učenci a zařízeními, spolupracovat se stávajícími ukrajinskými institucemi a zakládat nové, podporovat realizaci nejrůznějších projektů, pořádat vědecké sjezdy a vydávat publikace. V čele organizace stál až do roku 1938 rektor Ukrajinské svobodné univerzity. V této funkci se tak vystřídali Fedir Ščerbyna, Oleksander Kolessa, Dmytro Antonovyč, Andrij Jakovliv a Ivan Horbačevs’kyj. Velkým úspěchem Ukrajinského akademického komitétu byl vstup do Společnosti národů v Ženevě, kde až do roku 1934 působil v Mezinárodní komisi pro duševní spolupráci jako reprezentant ukrajinských zájmů. Zároveň se komitét pravidelně zapojoval do akcí mezinárodního i místního významu, v roce 1926 se kupř. zúčastnil Mezinárodního knihovnického sjezdu v Praze a rovněž slavnostní akademie k uctění památky Františka Palackého. V letech 1929–1931 byl jeho prostřednictvím vydáván časopis ve francouzštině (Bulletin du Comité Académique Ukrainien), který informoval o činnosti ukrajinských vzdělávacích institucí. V roce 1929 vznikl při komitétu Fond Jevhena Čykalenka, který hradil náklady spojené s publikováním děl tohoto spisovatele. Koncem třicátých let se komitét snažil prosadit vznik univerzity na Podkarpatské Rusi. Po nacistické okupaci přestal vyvíjet činnost a byl rozpuštěn.
Sbírka obsahuje dokumenty z let 1924–1936. Patrně nejdůležitějším materiálem jsou stanovy organizace z roku 1924 (inv. č. 1). Významné informace přináší i zpráva z roku 1925, popisující strukturu a organizaci Ukrajinského akademického komitétu (inv. č. 17). Za povšimnutí určitě stojí i fotografie ze slavnostní akademie k uctění památky Tarase Ševčenka z května 1925 (inv. č. 18). Účetnictví, ač poměrně rozsáhlé, zahrnuje především drobné finanční výkazy, účty či potvrzení a obsahuje spíše údaje méně významného charakteru. Rozsah dochované korespondence je minimální.
Další archivní materiály Ukrajinského akademického komitétu lze nalézt především v Národním archivu v Praze, kde jsou uloženy ve fondu RUESO v počtu pěti kartonů a jedné knihy.