Florovskij, Antonij Vasiľjevič – osobní pozůstalost
| Název | Florovskij, Antonij Vasiľjevič – osobní pozůstalost |
 Antonij V. Florovskij (1884-1968) |
| Signatura | T-FLOR | |
| Rozsah | 50 archivních krabic | |
| Stav katalogizace | Sbírka je plně katalogizována a volně dostupná badatelům | |
| Jazyk sbírky | ruština, čeština, méně často němčina, francouzština, angličtina |
Antonij Vasiľjevič Florovskij (1. 12. 1884 Jelizavetgrad /dnešní Kirovohrad na Ukrajině/ – 27. 3. 1968 Praha), ruský historik. V roce 1908 absolvoval historicko-filologickou fakultu Novorossijské univerzity v Oděse, následně začal přednášet na zdejší katedře ruské historie. Zároveň působil v řadě vědeckých organizací sídlících v Oděse, roku 1921 se stal ředitelem Oděské veřejné knihovny. V roce 1922 byl vyhoštěn ze Sovětského svazu a přes Konstantinopol, Sofii a Bělehrad se dostal do Prahy. Zde přednášel na Ruské právnické fakultě i na Karlově univerzitě, byl členem Slovanského ústavu, předsedou vědecké rady Ruského zahraničního historického archivu, předsedou Ruské historické společnosti. Vedl Kondakovův institut v posledním období jeho existence (1947–1952). V roce 1946 získal sovětské občanství, ale zůstal v Praze. Roku 1957 získal doktorát věd. Je autorem několika monografií.
Fond A. V. Florovského je poměrně rozsáhlý. Jeho největší část představuje korespondence a rukopisy. Korespondence (celkem 16 kartonů) zahrnuje jak korespondenci soukromou a rodinnou (uveďme např. 331 dopisů od bratra Georgije V. Florovského), tak listy přijaté od institucí. Oddílu rukopisů dominují materiály věnované období vlády Petra Velikého, jež bylo středem vědeckého zájmu A. V. Florovského. Jiné dokumenty svědčí o činnosti Florovského v ruských emigrantských organizacích (Ruská historická společnost, Ruský zahraniční historický archiv, Kondakovův ústav). Ve fondu jsou zastoupeny i materiály ze soukromého života manželů Florovských (krabice I. A, B), zcela však chybí fotografie.
Pozůstalost získala Slovanská knihovna po smrti A.V. Florovského prostřednictvím dr. Ivana Savického.